(NE)jachtařský mezi - článek
Krásné a sličné Kormidelnice, Kosatnice, Švarní Jonáci!
Mám takový dojem, že mentální otisk mé maličkosti ve Vaší paměti, se už dávno neshoduje se současností. Ano, moje tvář má nadále ostře řezané rysy, tu ale nyní navíc brázdí hluboké rýhy životní moudrosti, klidu a rozvahy.
Vůbec se můj život radikálně změnil. Jak možná někteří z Vás vědí, Áďa si nedávno pronajala v Neratovicích na hlavní třídě kavárničku. A já tam často chodím na dobrou kávu, Bernarda, nebo na šálek lahodného čaje. Mimochodem jsem tam přehodnotil své životní priority a už nechci být líným rentiérem, ale Váženým panem Kavárníkem. Ještě ten klobouk a doutník. Ty bláho, vůbec mé životní sny! Jednou jsem si dokonce zažádal o adopci. Přes dva roky jsem usiloval o to, abych mohl vychovávat nezaopatřené dítko, klidně starší, cca šestnáct let. A nebyl jsem vůbec náročný, bylo by mi jedno, jakou má dítko, rasu, národnost, povahu, vzdělání, jestli je hetro, homo, nebo uni. Jsem naprosto tolerantní člověk. Podmínka byla jediná. Vycházející tenisová hvězda. Bože! Já bych byl otcotrenér! Kam se hrabe Záhrobský.
Zkrátka rád v kavárničce vysedávám, v posední době sám. Dřív jsem si občas k někomu sednul a zkoušel „nahodit“ různá, ne zrovna jednoduchá témata, třeba vliv úmrtní Svatého Vojtěch (957 – 997) na zvýšený alkoholismus v Čechách, nebo vliv čínských mikročipů, kteří jsou zakukleny v tabletech, ipadech, mobilech a počítačích na snižující se spotřebu točeného, pardón, čepovaného, točej se pornofilmy, piva v Moravských a Českých zemích. Byl jsem se svými tématy trošku? za podivína, Áďa začala být nervózní, protože prý odrazuji klienty, ale vše se vyřešilo samospádem a já už sedávám sám. Jednou jsem si totiž sednul k celku sympatickému tí(ý)pkovi a rozhovořil se o vlivu nenalezených vrutů při opravě lodi, na jaterní testy firebalistů. Už vypadalo, že se chytne, ale pak ale přišel těžký direkt. Co prý říkám na to, že v seriálu, nevím přesně, jak ho jmenoval myslím, že Růžová záhada, nehraje Ewička Farnů. Chvíli jsem přemýšlel, pak nevím co se dělo a pak si pamatuji, že mě na rameno zaklepala Áďa a velice opatrně mě požádala, ať se sednu jinam. Rád jsem dcerku poslechnul.
Od té doby sedávám sám. Své úvahy, myšlenky, nápady a paměťové obrazy si v klidu zaznamenávám ne za pomocí čínských mikročipů, ale za pomocí tuhy a papíru - vznik 105 n. l. v Číně, Tsai Lun (62 – 121 n. l.). Jednou, ve středu 16. 7. bylo plno, a tak si ke mně sednul takový normální chlapík přibližně v mém věku. Neustále telefonoval, pořád si něco zapisoval, já z toho začal být nervózní, už jsem chtěl odejít, ale najednou slyším: „ Párply už asi ne, minule, když měli koncert ve Slavkově, tak přišla těžká buřina a koncert se přesouval na následující den, což bylo pondělí, já musel vracet vstupné za lístky a prodělal jsem gatě. Co? Wrata a Moped, Jo to beru.“ Zkrátím to. Byl to manažer, který zajišťoval koncerty nejenom místním rockovým kapelám. Konečně jsem si s někým perfektně pokecal. Vyprávěl mně neuvěřitelné příhody ze zákulisí koncertů. Třebaže zpěváci jsou největší ošousti, kytaristi jenom oblbujou fanynky a pak nic, protože smetanu slíznou zmiňovaní zpěváci a basáci s bubeníky zapíjejí fernet absintem. A naše nejslavnější zpěvačka, která dříve zpívala velice natvrdo, neměla tenkrát v hrdle zlato, ale docela něco jiného. „Nejlepší jsou ale Tři Setry, protože jsme strávili spoustu nocí nad čertovými obrázky. Mariáš! Geniální hra. Nejdřív jsme
hráli desetníkovej a pak padasátnikovej. Bohužel, žádný padesátníci už nejsou a tak mariáš už nehrajeme,“ rozpovídal se Josef Matozemě, tak se totiž manažer jmenoval. „ Jak nejsou, táta je přeci padesátník!“ vyjekla Áďa, která se tam zrovna zjevila. „ Cože! Ty jsi padesátník! Platím!“
Za pár dní mi přišla SMS:
Do Tišic se valí vozy, vezou borce jmenuje se Ozzy! Vozy jsou zahaleny do Kabátu a zamknuty Visacím Zámkem. Uvnitř vozů si Divokej Bill střílí ze Sex Pistols, na pultu tančí hrdina z románů Charlese Bukowskiho (1920 – 1994), A. P. Čechov (1860 – 1904) dopisuje svůj slavný román a v trezoru dřímá Božský Kája!
Přijeďte také. Sobota na loděnici. Po sobotních rozjížďkách v Tišicích. Bude to skvělej Zelenej Day! Přijeďte se podívat na hluboké rýhy životní moudrosti, klidu a rozvahy.
PS. Ewička Farnů nebude.
PSS. Napište, kdo přijede. Pokud možno ne čínským mikročipem, ale pohlednicí, či korespondenčním lístkem.
Syd L. P. 12. 9. 2014.