Plzeňský fireball 2014

Tak i já se musím na úvod omluvit, hlavně Radkovi, který má svých starostí dost a ještě musí upomínat ostatní, přitom se mi ten nápad tak líbil! Všem ostatním snad zpoždění tolik vadit nebude, ostatně sezóna 2015 je ještě relativně daleko, tak alespoň vyplním článkovou mezeru... Hrozně nerad poslouchám, natož používám termín „nestíhám“ , ale jelikož si počítače užívám jen v práci a v prosinci jsem služebním vozem značky KIA najezdil pět a půl tisíce kilometrů, musel jsem se, když už jsem k počítači sedl, věnovat práci, no a od Silvestra jsem se válel se zápalem plic. Obojí vylučovalo chuť, klid a tolik potřebnou inspiraci věnovat se psaní článečku…

A teď už k tématu :-) Ano plzeňský Fireball žije! Často mám sice pocit, že je nás velmi málo, kteří se snažíme držet vlajku našeho Boleváckého oddílu hrdě vztyčenou, nejen v rámci Fireballu, ale především chodu celého klubu, nakonec to ale dáme, viď Jéňo!

Ještě dokážeme uspořádat soustředěníčko, pár domácích závodů, některé i s hojnou účastí - díky všem a k tomu s naplněnou Zippí dodávkou, dusíkem Šnajdrbojs, sousedama Víťákama a občas i samotným předsedou Mírou Horákem, či rodinným klanem Smetáků obrazit co nejvíce závodů. Samozřejmostí jsou Poháry a Mistrovství, rádi se podíváme na Prezidentské pohárky - skvělé Mácháče a nezapomenutelný letní dvojblok na Bezdrevu a Třeboni či v opačném pořadí. Vždy se snažíme toto proložit nějakým tím zahraničím. K tradičnímu podzimnímu Mistrovství Slovinska jsme i v loňské sezóně přidali pár závodu v přátelském Švýcarsku.

Složení našeho teamu je velmi kvalitní! :-) Tradičně silné je obsazování předních pozic z B týmu, jak rád říkám. Mám tím na mysli pohárová umístění za první pětkou – tedy nás, kteří sice občas v jednotlivých rozjížďkách nakouknou do medailových pozic, ale málokdy to přetaví v celkové umístění v závodě. Mezi ty se tak trochu počítám já s Šedým, i když konkurence nám dává stále častěji za uši. Počítám tam i Zippíka s Jéňou Willem, i když ti jsou ve „svých“ podmínkách opravdu nebezpeční. Na paty nám šlapou Šnajdříci, kteří už i v zahraničí dokázali, že dát super výsledek není problém! Od dob co si Hajčus koupil Fireballa, máme v Plzni i zástupce absolutní špičky, rádi mu pomáháme s logistikou – jeho záběr daleko přesahuje fireballistické a vůbec okruhové závody – odměnou je nám spousta cenných rad, výhodných nákupů no a také to, že nám dává na prdel! Naštěstí dost často všem, takže si nepřipadáme zas tak blbě. Skvělým doplňkem je pak rodinná posádka Víťákojc ze sousedního klubu, bez jejichž vtipu, kulinářského umu a především zásob rumu, si například týden na Lipně vůbec nedokážu představit! Vrcholem všeho je ovšem jejich přítomnost v Zippmobilu, což se nám vloni několikrát poštěstilo a musím střízlivým okem řidiče do Slovinska říct, že zážitky se v tu chvíli stávají NEZAPOMENUTELNÝMI!

Jistě chápete, že když se všechna tato individua nedejbože sejdou na místních závodech na našem, poslední leta travou lehce zarostlém, ale stále skvělém, Boleváku, dějou se pak věci! Bez ohledu na větrné podmínky je kvalita zaručena, když ne na vodě, tak na baru určitě! Po lehké domluvě a účasti našich „čestných“ členů, jako je Klára, Jarda či Slávek, se nás několikrát do roka schází kolem osmi kusů, loňským rekordem byla tradičně Bohemia regata, otvírající sezónu a navazující na soustředění s počtem 16 Fireballů.

Co se výsledků v sezóně 2014 týká, zanechali jsme výraznou stopu v obou hodnocených pohárech. V těch velkých dominoval několika vítězstvími Hajčus s Míšou, byť jim to celkové nakonec na shodu uniklo. Na bednu dosáhli i celkově pátí Zipp s Jéňou, já trošku bloudil, byť máme s Šéďou stále jasně nejlepší manévry :-), ale se slušně odjetým Mistrovstvím to na top ten stačilo. Šnajdříci byli jednou také těsně pod bednou a opět jeli skvěle na švýcarském mistrovství, které po tvrdém boji s Řánem opanoval kdo jiný než Hajčus. Celkově jsme se do první třináctky hodnocení vešli všichni.

Co se malého poháru týká, rybník je prostě rybník :-) Na Řána s Milhausem jsou sice všichni krátcí, ale na Barboře jsme si to užili my a Zipp s Jéňou nekompromisně ovládli jihočeský dvojblok. Jelikož se pár závodů pro příliš krásné počasí neodjelo, nakonec celkově N.a.f.t.a stříbrná a Lahůdkovci bronz.

Tradiční závěr sezóny ve slovinské Portoroži byl krásný, škoda že v duchu celé sezóny bez větru… Po zásluze tak vynikli Zipp s Jéňou, když byli nejdříve za Jardou druzí v dálkovém závodu s hromadným startem a na Mistrovství třetí za Jardou a již stabilně skvělými Jirkou Parůžkem s Kubou.

Tak to je s pohledu mého a snad i všech plzeňáááků vše, moc se těšíme na letošní sezónu a vás všechny a doufám, že bude větrně vydařenější, nežli ta loňská, aby se mohli prosadit i těžší kusy viď Čapíku :-)

M-kař

FB 14949