Soustředění nechranice
Na jaře jsem lehce sondoval, jestli by byl zájem o soustředění pro nové/novější posádky na Fireballu a ohlas nějaký byl. Takže pak už to byla jen trocha zařizování a hurá – první víkend v září mohl být zasvěcen tréninku na Nechranicích.
Sešlo se 6 zlepšení se chtivých posádek, počet na jeden motorový člun ideální. Dále na vodě byla Jája a Kubou, kteří se střídali na lodích účastníků a přímo jim ukázali co a jak.
Sobota z počátku vypadala prachbídně: absolutní zrcadlo nevěstilo mnoho aktivních jachtařských zážitků. Nicméně i bezvětří jsme zužitkovali k přeměření záklonů a nastavení jedné lodi, která to nutně potřebovala. Ostatní posádky při tom nebyly ochuzeny o výklad co, proč, kdy a jak. Po obědě naskočil předpovědí předpovězený vítr tak se šlo na vodu. V plánu bylo trénovat manévry, nejprve obraty a halzy a postupně přidat točení bójek, vytahování a stahování spinakru. Na vodě jsme strávili cca 3 hodiny a za tu dobu se všechny posádky zlepšili hlavně v halzách s nafouknutým spinakrem. Vítr byl střední zhruba jihozápadní, takže se v místech, kde byla postavená tréninková trať, voda začínala už trochu vlnit.
Po příjezdu z vody a večeři proběhl brífing s rozborem videí pořízených při tréningu. Rozbor postupně přešel do diskuze o dění na vodě, která pozvolně proplynula přes trimm a taktiku k jachtingu všeobecně. Nutno dodat, že všechny posádky brali soustředění zodpovědně a šlo se spát cca po třech pivech (čti: byli jsme unavení J).
Nedělní ráno bylo stejné jako sobotní: zrcadlo od břehu ke břehu. Ale opět vyšla předpověď, lehce po desáté se zvedl vítr a v půl jedenácté, kdy jsme vyjeli na vodu už foukalo krásně a poměrně silně (kolem 8 m/s).
Po krátkém rozježdění (většina posádek si užila lauf se spinakrem v plné hrazdě na krásu a na styl J) začal tréning startů. Na krátkou trať se nám podařilo během 3 hodin odstartovat 23 krát. Na konec tréningu jsme dali dvě delší dvoukolové rozjížďky. Během celého tréningu nebyla nouze o koupele účastníků, z části zapříčiněné chybami v manévrech a z části snahou jet ‚až na krev‘.
Po příjezdu z vody opět brífing závěrečné slovo, vytažení motoráku a vzhůru domů.
Shrnutí na závěr:
* Trénovat musí každý…
* …obraty, obraty, obraty… a halzy taky.
* Děti jsou dochvilnější než dospělí J
* 2 dny jsou málo
* Kdo nebyl – prohloupil!
* I mistr tesař se někdy utne – aneb pásmo nemusí začínat od nuly
* Český Fireball má budoucnost
* Za rok zase, snad už na jaře…
A na úplný závěr mi nezbývá než poděkovat zúčastněným nejen za trpělivost skvělé výkony a snahu na vodě i na břehu, ale i za trpělivost s trenéry.
A také panu a paní prezidentovým - eurokomodorským, že pomohli tuhle akci zařídit a zaštítili ji svojí účastí. Bez nich by to nešlo, díky!
Vojta