Vítr a slunce
Lipno (5.-7.7. 19)
Než být obětí Vojtova Stalkingu v pondělí v 6:22 po návratu z Hronu, tak to raději napíši 😊.
Na teprve třetí náš společný závod jsem se letos s Járou moc těšil. Nepřeježděnost se projevila v chuti a nadšení, se kterým jsme do závodu šli, ale někdy i v ne úplné vyježděnosti. Počasí teplé, předpověď středně silná, tak hurá na to. Cadeti už závodili ve čtvrtek, takže jsem mohl sledovat, co s nimi směr větru západ/jihozápad dělá a jen se „těšit“. V pátek jsme vyrazili do čistého západu a komise v čele s premiérovým rozhodčím mladým Maruškou a Vaškem B. to zkusila napoprvé postavit od loděnice v Černé směrem na Tajvan (největší ostrov na vodní nádrži Lipno. Nachází se přibližně 3 km na jihovýchod od obce Horní Planá v místě dřívějšího ostrohu, kde se do Vltavy vlévala Ostřice. Nejvyšší bod ostrova dosahuje nadmořské výšky 737 m. Ostrov je porostlý smíšeným lesem s převahou bříz a borovic. Nachází se zde přírodní rezervace, a proto je sem zakázán vstup. Předmětem ochrany je výskyt vodního ptactva a vzácné vodní fauny – a Honza Postránecký od Cadetů tam letos chytal 36h ryby a nechytil nic).
Po marném pokusu jsme se přesunuli mezi Radslav a Dolní Vltavici. Zprvu se mi přesun zdál celkem daleko, ale nakonec se to neukázalo jako ryze špatná volba, ikdyž změny větru byly i zde velké a těžko zpětně říci, kde to bylo/mohlo být lepší. První dvě rozjížďky vyučoval (stejně jako celou sezónu a další 4 rozjížďky o víkendu – celkem šest jedniček z 10i rozj.!) Jirka s Kubou, my s Jarou někde za nimi 2,3…převážně po souboji s Kubasem/Brokem 2,5 a tento den i s Jajou/Kubou (4,3). Za zajímavost první rozjížďky spatřuji to, že podle mě celé pole, nebo minimálně alespoň prvních cca 12 lodí (to jsem sledoval), točilo špatnou první bóji (tu s pruhem). My jsme točili s Járou špatnou bóji z jedničky už v minulém závodě (jak se později ukázalo, máme zcela jiné vidění barev – raumové bóje byly poměrně blízko u sebe a ne vždy ze všech úhlů jednoznačné, která je vnitřní a vnější, a jejich odstíny si také nebyly zcela vzdálené – takže bóje, kterou jsem já viděl jako žlutou, byla pro Járu oranžová a naopak – to se pak blbě shodujete na vodě). Nyní jsme jeli na cca 6-7 místě, první jela Jája/Kuba, další lodě si už moc nepamatuji. Mysleli jsme si, že všichni před námi jedou špatně, ale z výše popsaných důvodů jsme se domluvili, že se asi zase neshodneme na barvách, nebudeme chytřejší než 7 lodí před námi a jeli jsme za ostatními. Po halze jsem se ještě otáčel, zda tuto bóji točí i lodě za námi a minimálně 5-6 lodí na 12-13.místě točilo shodně se všemi předchozími loděmi. Z průběhu dalších rozjížděk prvního dne jsem si jistý, že jsme jeli všichni (na koho jsem viděl) špatně. V dalších rozjížďkách se točila už správná bóje (bez pruhu). Zarazilo mně, že nikdo z první poloviny startovního pole nejel správně a i to, že jsem o tom na břehu neslyšel od nikoho ani slovo.
Ve druhé rozjížďce mně nejvíce zaujalo, s jakým obrovským náskokem ji odkroužil Saša/Vlasta a udělali z toho krásnou šestku nakonec. Další dvě rozjížďky jsme dali 2,5 a skončili den na druhém místě za Jirkou/Kubou a před Kubasem/Brokem. Vlastně hned tomu tak nebylo, protože v provizorních výsledkách nám přehodili dojezdy v cíli s Kubasem, místo 2. nám připsali 3. a naopak. Až apel u komise a Kubasovo dobrozdání této změny nás posunulo na 2. místo. Většinu dne vycházelo pravé křídlo, ale byli výjimky, které potvrzovaly pravidlo. Zejména pokud jel doleva Jirka s Milanosem a dali nám 300m 😊. Čapík s Filousem a Šnajdříci byli dalšími, kdo dokázali vyhrát první den rozjížďku.
V sobotu jsme odjeli také 4 rozjížďky ve směru západ/severozápad a jezdili jsme ještě dále od Černé – před Dolní Vltavicí. Nedařilo se nám tolik jako v pátek, ale 8,2,6,DNF nás stále udrželo na 2. místě na shodu s Kubasem/Brokem a před Čapíkem/Filousem, kteří se na nás dvěma dvojkami začali dotahovat. Jirka s Kubou díky třem jedničkám odlétli mimo dosah ostatních a další vítěznou rozjížďku si připsali Šnajdříci. Solidně s konstantními dojezdy 5.-10. si vedli Libor s Tomášem a zlobil i Milanos s Vojtou (6.,4.,3.,11.). Z tohoto dne si pamatuji asi dvakrát mega poryvy 30sec před startem zprava, které vytlačili pole přes čáru a pár vteřin před startem letělo nahoru vždy AP, hlavně ale ta zkáza a devastace kosatek v poryvech cca 12m/s na startu byla peníze drásající. Jinak celý den se odehrál ve větru odhadem 4-14m/s. Na chvíli jsme dokonce mezi rozjížďkami dali trojku rejk, ale pak ho vrátili zpět. V poslední rozjížďce dne jsme jezdili křídla proti srsti a v posledním kole se cvakli a nedojeli.
Poslední den start před loděnicí na jihozápad. Zase točení větru sem tam, změny jako kráva a spousta srandy z toho plynující. Třeba 20 sec po startu jsme šly 3 lodě vedle sebe (nikdo jiný jinde) do naprostého návětří, kdy i Járovi koukala jenom z vody hlava a nepamatuji si, kdy bychom se z takového návětrného náklonu dokázali nepřevrátit. Bojovali jsme hlavně s Kubasem/Brokem a Milanem/Filousem. Přestože jsme byli obě rozjížďky v 1.kole před nimi, tak jsme Kubase/Broka ani jednou nepředjeli a tím nám o 2 body celkově utekli. Jednou to bylo z důvodu totálně pokažené halzy, kdy nám nefungovalo dobírání pně a nebylo možné peň dostatečně vystrčit při halze dopředu. Takže komu se to někdy stává, je potřeba, ne-li po každé rozjížďce tak alespoň po každém závodním dni, rozmotat spodní dobírání na kikingu pně, který se jednostrannými halzami neustále kroutí na jednu stranu a pak udělá neplechu, kdy to nejméně potřebujete. Nemusíte nic rozvazovat, stačí okem na peň udělat několik halz „zpátky“.
Poslední rozjížďku vyhrál Milan s Filousem, ale 3. místo jsme před nimi uhájili. Z 10i rozjížděk jsme tak poznali jen 3 vítěze (6x Jirka/Kuba, 2x Milan/Filous a Šnajdříci).
Nemohu nezdůraznit, že závod ovládli závodníci Jachtklubu Toušeň 😊. Na stupních vítězů se potkali všichni tři kormidelníci a jeden kosatník tohoto klubu. Zvítězili Jiří Parůžek s Jakubem Košvicou (LS Brno), před Martinem Kubovým s Romanem Ročkem (YC Neratovice) a Jaroslavem Vernerem s Pavlem Winklerem.
Poprvé jsem zaregistroval na závodech starou Tomášovu loď ENID a doufám, že tahle divočina kluky neodradila a budou jezdit dále. A úplně největší překvapení pro mě byla Terka Šamšulová s Přemkem, kteří jezdili skvěle a v mnoha prvních stoupačkách byli svými starty od lodě a hned doprava daleko před námi. Tak doufám, že se budeme potkávat častěji a přeji jim hodně štěstí a umu i v dalších závodech.
LAHVAN