Mlýny v Nanosekundě

To, že nejde v dnešní době napsat článek bez komentáře k Vojtovu přispění, je myslím docela jasné. Takže Vojta za mnou na Mlýnech přišel se zamračeným výrazem, a povídá…

Měli jsme s Brokem v plánu zúčastnit se aktivně MČR a ti, co organizovali kontejnerovou přepravu do Kanady, tvrdili, že by návrat lodí z výletu měl klapnout včas. Neklapnul. Naše Kriplkára si i několik týdnů po MS stále hoví v Kanadě a zřejmě se tam ještě zdrží. Snad se jí tam líbí.

Poohlíželi jsme se tedy po nějaké náhradě, ale jelikož jsme se shodli, že chceme jet pouze na takové lodi, která se může zúčastnit boje o medaile, a než se trápit, raději zůstaneme doma, bylo naše shánění dost omezené. Na nic, co by stálo za to, jsme nenarazili. Avšak Lahvan přišel pár dnů před závodem s tím, že Jára asi z pracovních důvodů nebude moci jet, a tak jsem nakonec Mistrovství nevynechal. Na rozdíl od Broka, což mě mrzí.

Po pár drobných úpravách Nanosekundy, vytažení výtahu pně ze stěžně a znovuprotažení jsme vyrazili na vodu. Nevěděl jsem, co od lodě očekávat, ale byl jsem příjemně překvapen, jela výborně. Mezi obyčejnými loděmi jsme byli v čele, jen Zipp s Jéňou byli lepší, ale ty, alespoň co se rychlosti ve slabém větru týče, mezi obyčejné lodě nepočítám. Po návratu na břeh jsme doladili loďku a šli na burčák – v obecní vinotéce byl výborný.

V pátek se situace na vodě celkem opakovala, Zipp s Jéňou sice první rozjížďku někde zaváhali (mimochodem my jsme v této rozjížďce po prvním obratu po startu přetrhli oplet u hlavní otěže, ale Pavlik to hravě vyřešil a nakonec z toho byla naše jediná jednička), ale v té druhé byli opět nechytatelní, čili pořadí na čele se moc neměnilo. Večer standardní burčák v obci a pak žluťák v klubu.

Sobota už byla na vodě trochu napínavější, ti dva rychlíci zase vyhráli dvě rozjížďky, a pokud bychom tak pokračovali, mohlo by se stát, že je už nedoženeme. Tak jsme se s Pavlikem shodli, že je musíme trochu potrápit. V době startu tedy mířily naše lodě na druhou stranu od čáry, než je obvyklé, a jelikož jsme měli i drobný dotek a během rozjížďky jsme spolu pořád udržovali docela těsný kontakt, byly z toho výsledky na chvostu první desítky, což byl i celkem dodržený plán před startem. Co v plánu nebylo – vítězství Milana s Filousem v této rozjížďce, ale nedá se být na více místech najednou.

Poslední sobotní runda byla u nás zřejmě příčinou konečného druhého místa, udělali jsme pár chybek a z průběžného vedení v rozjížďce jsme se propadli na třetí.

V neděli nám konečně přifouklo, Zippovi s Jéňou bohužel praskl čep na ráhně, a tak opustili souboj o vítězství dřív, než by si přáli. Škoda, mohlo to být ještě zajímavější. Nicméně v silnějším větru dominovali jiní – Milan s Filousem. Po první nedělní rozjížďce se dostali do průběžného vedení a to už v té druhé nepustili. Zkoušeli jsme sice na ně podobnou fintu jako na Zippa s Jéňou, ale neuspěli jsme. Start sice proběhl dle plánu a v době startu naši soupeři couvali, ale dostatečně silný vítr, výborná rychlost a možná trochu klika na pravém křídle je ještě během první stoupačky posunuli do vedení, které už nepustili.

Vítězům tímto blahopřeji a všem přeji hezkou zimu – uvidíme se ve Vítkovicích.

Díky taky Járovi za půjčení lodě a Pavlika.

Kubas

Vysvětlivky pro neznalé:

Nanosekunda – Járova a Lahvanova loď
Kriplkára – Brokova a má loď